Na budoucí nárok na důchod i jeho výši má vliv především to, jak dlouho nezaměstnanost v průběhu života trvala a zda byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR.

Nezaměstnanost neevidovaná

Období, po které  člověk je či byl z jakýchkoliv důvodů nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence ÚP ČR, se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. V případě, že je tato nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění. Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu. Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit využitím tzv. dobrovolného důchodového pojištění.

Nezaměstnanost evidovaná

Doba nezaměstnanosti, po kterou člověk je nebo byl veden v evidenci ÚP ČR jako uchazeč o zaměstnání, je tzv. náhradní dobou pojištění. Znamená to, že se tato doba v určitém zákonem stanoveném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné.

Podle aktuální právní úpravy platí, že:

  • doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení;
  • doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
  • doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy;
  • doba vedení v evidenci ÚP ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod;
  • pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze 1 rok;
  • takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod.

Doba evidence na úřadu práce je pro výpočet důchodu dobou vyloučenou

Pokud doba evidence na ÚP ČR zasahuje do tzv. rozhodného období, což je období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, je tzv. dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na ÚP ČR se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností.

Ne každá evidovaná doba musí být vždy započítána

ČSSZ v souladu se zákonem o důchodovém pojištění v průběhu celého života občana sbírá a eviduje řadu různých dokladů a informací, ale posoudí je až pro potřeby konkrétní důchodové dávky. Hodnocení je pak závislé na právní úpravě v době, kdy člověku vznikne nárok na důchod nebo si o něj požádá. Součet dob uvedených ve výpisu/přehledu dob důchodového pojištění se pak liší od zhodnocených dob při výpočtu konkrétní dávky důchodového pojištění právě u doby evidence na ÚP ČR, která je ve výpisu dob pojištění uvedena (správně) celá, ale do důchodu poté může být hodnocena jen zčásti.

(Zdroj: ČSSZ)